Štěstí nebo jen náhoda! 7+8.díl

7. září 2009 v 6:58 | Marky :)* |  Štěstí nebo jen náhoda!
Ta hodina uběhla rychle. Docela jsme se i bavili, protože jsme se s Richiem, po tom rozhovoru, vrátili do obýváku za ostatníma. Pak se ale ozval domovní zvonek. "Tak už budu muset jít. Zatím se tu mějte!" řekla jsem. "Užij si to a brzy se mi vrať. Ano?" řekl Richie. Bože, já toho kluka miluju! XD "Ano! Pokusím se co nejdřív!" řekla jsem a šla jsem ke dveřím. Byla jsem strašně nervózní. Otevřela jsem dveře a Watrinovi stáli u auta. Můj pravý táta už držel otevřené zadní dveře, abych mohla nastoupit. Tak jsem nasedla. Celou cestu k mému novému domovu bylo ticho. Já se klepala jak ratlík a když táta promluvil, tak jsem nadskočila, jak jsem se lekla. "Tak, jsme tady! Vítej doma!" Jejich dům byl úžasný a velký. Ve dveřích už čekala Chrisova sestra Eva. No, teď i moje. "Ahoj, Terezo! Tak ráda tě vidím!" řekla Eva. Přišla ke mně a objala mě. "No tak, Evo. Nech jí, ať se vzpamatuje a trochu se rozkouká!" řekla Evelyn.

"Jasně, mami!" řekla Eva, pustila mě a bylo vidět, že se snaží se nesmát. Nechápu, co jí přišlo k smíchu. Vešli jsme do domu a málem mi vypadly oči úžasem. WOW! "Tak pojď s námi do obýváku a můžeme si konečně popovídat!" řekla Evelyn. Šli jsme tedy do obýváku. Usadili jsme se a nastalo hrobový ticho. "Tak, asi chceš vědět, jak to všechno bylo?!" řekl po nějaké chvíli Reinhard (taťka). "No…to bych ráda slyšela!" řekla jsem. "No víš, v porodnici byl nějaký problém. A spletli si miminka a nám řekli, že jsi umřela." řekla Evelyn. Cože?? No tak to je síla. "Pak jsme se dozvěděli, že prý došlo k neúmyslné záměně miminek. A to mrtvé dítě, které vydávali za tebe, bylo dítě nějaké feťačky. No a ta feťačka, co si myslela, že jsi její dítě, tě pak dala k adopci. Ale když se to zjistilo, tak už tě adoptovali tvý rodiče!!" pokračovala. No tak to je hustý. "A jak to, že jste mě nenašli dřív?" zeptala jsem se, ale ne abych jim to vyčítala. "My se právě snažili! Ale než to právníci vyřešili a než tě našli, tak to trvalo strašně dlouho. Nám řekli, že máme čekat a nechtěli nám nic říct, do doby, než budou mít všechno!" Aha, tak proto! Já na ně pořád udiveně koukala. Trvalo mi trochu dýl, než mi to došlo. Nestává se mi, že bych něco nepochopila, ale teď toho na mě bylo moc. Ale i tak mi to došlo docela rychle. XD "No páni! Já nevím, co říct. Ale jsem ráda, že teď vím pravdu!" řekla jsem a mamku jsem objala. "My víme, že je toho na tebe moc. Jestli si chceš odpočinout a prospat se, tak můžeš použít prozatím Chrisův pokoj!" řekla mamka. Bingo! Já věděla, že se ještě chci na něco zeptat, ale nemohla jsem si vzpomenout. "Ještě něco! Co Chris? Mý adoptivní rodiče mi řekli, že o mně neví! Mám mu to říct?" wow, pusa mi fakt jela. XD "No víš…" začal taťka. "…mysleli jsme, že mu o tobě řekneme na jeho narozeniny!" řekl mi. Pak jsme asi hodinu debatovali nad překvapením pro Chrise. Po té hodině jsem byla docela unavená. "Terry…" řekla mamka. Řekla mi tak, protože jsme se shodli na tom, že se jméno Tereza špatně vyslovuje. "…asi by sis měla jít odpočinout. Eva ti ukáže Chrisův pokoj!!" řekla a já jen kývla na souhlas. Šli jsme s Evou nahoru a u dveří mi řekla: "Jsem ráda, že jsme tě konečně našli. Já si to všechno pamatuju, taky proto, že jsem starší než Chris. Ten si tu dobu vůbec nepamatuje. Mám tě moc ráda, Terry. Chyběla jsi mi!" a objala mě. "Já taky!" řekla jsem jenom a vstoupila jsem. Má to tu fakt pěkný. Ale já zamířila rovnou k posteli. Už jsem usínala, když vtom mi začal zvonit mobil, že někdo volá. Koukla jsem na displej. Richie! "Ano?" řekla jsem ospale. "Ahoj, andílku, tak co? Je všechno v pořádku?" ptal se. "Jo, všechno je dobrý. Jsem ráda, že voláš. Moc mi chybíš!" řekla jsem mu. Na tváři se mi objevil úsměv. "Taky mi moc chybíš! Jsem rád, že je všechno v pořádku a taky doufám, že se to vyřeší, aby ses mi brzo vrátila." Bože, on je přehnaně starostlivej. "Neboj, určitě brzo budeme spolu. Pozdravuj ostatní, a že mi všichni chybíte!" řekla jsem. "Dobře, vyřídím! Miluju tě!" řekl. "Taktéž!" řekla jsem a zavěsila. Co jsem to řekla! Já se nepoznávám! Nikdy jsem na "miluju tě" neřekla "taktéž". Já jsem vážně divná. Pak jsem únavou usnula.
Mezitím u Richieho (z jeho pohledu)
Bože! Tak moc mi chybí! Ale co, nějak to vydržím. "Hele lidi, nechcete někam vyrazit! Je tu docela nuda!" řekl Izzy. "Jasně, můžem jít do klubu!" řekla Krista a ostatní souhlasili. Pak se Izzy otočil na mě. "Jdeš taky?" bohužel jsem ho nevnímal. Myslel jsem na Terry. Nebylo to poprvý. "Halóóó! Země volá Richarda!!" řekl Jay a zamával mi rukou před očima. "Neříkej mi Richarde!!" řekl jsem nabroušeně, protože to nemám rád. "Co je?" zeptal jsem se. "No jdeš s náma?" zeptal se Izzy. "A kam?!" zeptal jsem se znovu. "No do klubu! Je tu nuda!" řekl Jay. "No, tak jo!" odpověděl jsem. "Tak super! Tak za 45 minut tady! A my ostatní se jedem připravit!" zavelel Chris. Tak všichni odešli. Já jsem zaběhl do koupelny. Za 15 minut jsem vyšel ze sprchy a mířil do pokoje ke skříni. Hmmm…co na sebe. Tak jsem si vzal černý triko s potiskem. Moje oblíbený. A džíny! Ještě jsem zaběhl do koupelny nagelovat si vlasy a mířím ke dveřím. Už jsme se natahoval po klice a někdo zazvonil. Všichni už byli zpátky, tak jsme mohli vyrazit. Došli jsme do klubu a zasedli ke stolu. Jay zmizel k baru. Vracel se s pivem pro všechny. "Richie, co je? Jsi nějakej zamlklej!!" zeptal se mě Chris. "Nic, jsem v poho!"řekl jsem. "No to vidím! Vypadáš jako bys byl duchem někde jinde! Možná vím kde!" rejpal dál Chris. "Tak to jsi vedle! Jsem v poho!" řekl jsem. I když, v něčem měl Chris pravdu! Pořád jsem myslel na Terry. "Hele, já jdu na parket!" řekl jsem po chvíli. "Jasný!" odpověděli všichni! Tak jsem šel. Po nějaký chvíli ke mně přišla nějaká holka, jestli si s ní nezatancuju. Souhlasil jsem. Ale pak mě to přestalo bavit, tak jsem se omluvil a šel jsem zpátky ke stolu. "Hele, Kristý!" řekl jsem, jen co jsem došel ke stolu. "Copak?" řekla. "Vyřiď klukům, že jsem šel domů, nějak nemám náladu!" řekl jsem omluvně. "Jo jasný! A neboj, brzo se vrátí!" řekla Krista. Rozloučil jsem se s ní a šel jsem. Domů jsem dorazil za čtvrt hoďky. Vzal jsem první CD, co bylo po ruce, pustil jsem ho v přehrávači a lehl jsem si. Asi za pět minut jsem usnul.

8.díl
Z POHLEDU TERRY
Ráno jsem se vzbudila asi v 9 hodin. Sešla jsem do kuchyně. "Dobré ráno!" řekla mamka. "Dobré!" odpověděla jsem. "Tady máš snídani!" řekla. "Moc děkuju! Tos nemusela!" poděkovala jsem. "To je v pořádku!" "Hele, Terry, nechceš se mnou vyrazit na nákupy?" zeptala se mě Eva. "Jo jasně, proč ne!" odpověděla jsem. Snídaně byla moc dobrá, pak jsme se šli oblíct a vyrazily jsme. S Evou je docela zábava. Vyprávěla mi o tom, jak s Chrisem blbli, když byli malý. Docela jsem se zasmála. Pak jsem se ale zasekla před jednou výlohou, kde jsem uviděla úžasný šaty. "Pane bože! Ty jsou prostě úžasný!" řekla jsem svou myšlenku nahlas. "Jestli chceš, tak je koupíme!" řekla Eva. "No chtěla bych, ale určitě na ně nebudu mít dost peněz!" řekla jsem sklesle. "Tak já ti je koupím! A nechci slyšet, že ne! Ber to jako dárek na uvítanou, sestřičko!" řekla. "Ježiši, děkuju! Já mám fakt úžasnou sestru!" skoro jsem skákala radostí. Vešly jsme dovnitř a hned jsem s těma šatama šla do kabinky. Ty šaty byly korzetový a byly střižený kousek nad kolena. Sedly mi perfektně. "No tě bůh! Jsou perfektní! Naprosto ti sedí!" řekla uznale Eva, když jsem se v nich ukázala. Převlékla jsem se zpátky do svého oblečení a šly jsme k pokladně. Eva zaplatila a vyrazily jsme domů. Přišly jsme akorát na oběd. K obědu byly boloňský špagety. Bylo to výborný. "Hele Terry, pojď sem, kluci jsou v telce!" zavolala Eva z obýváku. Okamžitě jsem tam přišla. Byli na Vivě a dělali tam nějakej rozhovor a zazpívali RAR. Říkali tam něco o klipu, pak se ptali Jaye na Lenu a Chrise na Kristu. Oba řekli, že jsou šťastní. Pak se zeptali Vince, Izzyho a Richieho, jestli už si našli přítelkyně. První odpověděl Izzy, že se paní Gallegosová ještě nenašla. XD No jo, on si ze všeho musí dělat srandičky. Vince taky řekl, že nikoho nemá. A přišla řada na Richieho odpověď. "Evi, dej to, prosím, trochu nahlas." Poprosila jsem jí a bedlivě poslouchala. "No, já přítelkyni mám!" řekl Richie. "Tak to gratulujeme, Richie!" řekl moderátor. "Doufám, že se dívá, protože bych jí chtěl vzkázat, že mi moc schází. Terry doufám, že se díváš! Miluju tě a už se nemůžu dočkat, až se vrátíš!" To co řekl mi vyrazilo dech. On to řekl v přímém přenosu, takže to slyšely všechny fansky. "WOW!" vypadlo ze mě. "Tak to je to děvče nejšťastnější na světě! A tobě Richie, vzdávám poklonu. To co jsi řekl, ještě nikdy nikdo v tomhle studiu neřekl. A teď milí diváci tady ve studiu, ale i doma u obrazovek! US5 a Round and Round!" a to už začali zpívat. Koukala jsem na tu televizi, jak vyoraná myš. Z transu mě vytrhla Eva. "Haló, Terry, vnímáš mě?" "Co? Jo! Promiň! Trochu mě to zaskočilo!" koukla jsem na ní omluvně. "To věřím! Hele, Terry, jestli chceš, tak můžeš odjet už dneska!" řekla. "Ne, to je dobrý! Teď chci víc poznat svojí pravou rodinu! S Richiem to nějak vydržíme!" řekla jsem na protest. "Tak dobře!" řekla. Zůstala jsem tam ještě tři dny. "Tak zatím ahoj, Terinko moje!" řekla mamka. "Ahoj mami, tati, Evo! Budete mi scházet!" loučila jsem se. "Ty nám taky! A nezapomeň! Nikomu ani slovo, budeš Chrisův narozeninový dárek!" připomněl mi taťka. "Já vím! Tak ahoj!" řekla jsem a nasedla do taxíku. Jízda trvala asi 2 hodiny. Richie nevěděl, že se vrátím, takže když mě viděl mezi dveřma, tak div neproskočil strop radostí. XD "Ty už jsi zpátky!" radoval se jak malý děcko. Bylo to sladký. "Ano, už jsem tu a slibuju, že nejbližší době ti nikam neodjedu!" ubezpečovala jsem ho. Pak mě políbil a já mu to oplácela. "A Richie!" řekla jsem po chvíli. Říkám po chvíli, protože jak mě líbal, tak jsem se málem nestačila nadechovat. "No?" řekl. "To bylo překrásný!" řekla jsem. "A co?" trochu nechápal. Ach jo, některý mužský mají dlouhý vedení. "To, co jsi řekl na Vivě! Děkuju!" odpověděla jsem. "Aha tohle! Není zač! Jestli chceš, tak ti to zopakuju! MI-LU-JU-TĚ!" OMG! "Taky tě miluju a moc!" usmála jsem se na něj. Pak jsme šli do obýváku, kde k mýmu překvapení byli všichni. "Ahojte lidi, tak jsem se vám vrátila!" řekla jsem. Otočili se na mě a usmáli se. "Ahoj Terry, jsem tak ráda, že jsi zpátky!" řekla Krista a jako první mě objala. Se všema jsem se pozdravila. Když jsem se zdravila s Izzym, tak si neodpustil poznámku. "Konečně, bylo to tady s ním k nevydržení!" řekl a oba jsme se začali smát. "Čemu se smějete?" zeptal se nás Richie. Ani jeden z nás mu neodpověděl. "To jako fakt?" zeptala jsem se Izzyho. "Jo, občas byl na zabití! Skoro jsme měli z hlav pátrací balóny!" řekl Izzy, ale to už se smáli všichni. "Haha, vtipný!" řekl Richie a chystal se odejít. "Ale ty můj blázínku!" řekla jsem a šla k němu. "Tak já jsem blá-" nestačil doříct, protože jsem ho políbila. "Tak my radši půjdeme. Asi si máte toho hodně, co říct!" řekl Jay a bylo vidět, že mu cukají koutky. "Tak jo! Pokecáme zítra, platí?" zeptala jsem se. "Jo jasně!" řekl Chris ve dveřích. Pak jsme osaměli. Začali jsme se opět líbat. Nevím jak, ale ocitli jsme se v ložnici. Mazlili jsme se a to nám stačilo. Nikam jsme nespěchali. Měsíc utekl jako voda. Dokonce jsem si našla práci. Byla jsem servírka v hotelu Paradise. S Richiem jsme v našem volnu vyráželi do přírody. Byli jsme spolu šťastní. Někdy jsem měla potíže s tím mlčením ohledně Chrise a mě. Jednou za mnou přišla Krista. "Terry, co je? Jsi nějaká jiná!" zeptala se mě. "Jak to myslíš jiná? To se ti jen zdá!" zatloukala jsem. "No to se mi teda nezdá! Vidí to všichni!" řekla. "Fakt jsem v pohodě!" řekla jsem a doufala, že se přestane ptát. "Terry, hele asi jsem blázen, ale připadá mi, že jste si s Chrisem ve strašně moc věcech podobní!" bingo. Je to chytrá holka, tu jen tak něco neujde. "No víš!" koktala jsem. "Co?" já jí asi zastřelím, protože vím, že to ze mě vytáhne. "Chris….je můj bratr!" a je to venku. "To jako fakt?" zírala na mě. "Ano, jsem Chrisova sestra!" odpověděla jsem. "Ale jak? Přece máš rodiče v ČR!" nemohla tomu uvěřit. "No, to jsou adoptivní rodiče. Moji praví rodiče jsou Watrinovi!" vysvětlovala jsem. "WOW!" řekla jenom. "Kristy, ale slib, že to nikomu neřekneš. Ani Chrisovi! Je to překvápko!" řekla jsem a čekala, co odpoví. Nic neřekla, jen na mě nevěřícně koukala. "Tak co? Slíbíš, že budeš mlčet? Švagrová?" řekla jsem. "Tak jo, slibuju. Švagrová!" řekla a obě jsme se začaly smát. Dny utíkaly a blížil se den Chrisových narozenin. Slavili jsme u Kristy doma. A taky jsme to měly s Kristou na starosti. Bylo asi 6 hodin večer a všichni už pomalu přicházeli. Všichni Chrisovi přáli zdraví a i to štěstí. Dostal spoustu dárků. Od Richieho dostal nějaký CD, od Kristy krásnej stříbrnej řetízek s prstýnkem. Od Jaye dostal voňavku, od Vince dostal batoh a od Izzyho tenisky od DADA. Ode mě dostal malýho plyšovýho medvídka. Ale ten opravdovej dárek ode mě měl teprve přijít. Krista sehnala krásnej dort a hned, co Chris sfoukl těch dvacet svíček, se do něj všichni s vervou pustili. Divila jsem se, že se o něj nepoprali. Najednou jsem uslyšela venkovní zvonek. Rychle jsem běžela otevřít, protože jsem věděla, kdo to byl. Rodiče. Vešli jsme všichni do obýváku. Jakmile Chris uviděl rodiče, okamžitě šel za nimi. "Chrisi, potřebujeme ti říct jednu věc, můžeme jít do kuchyně?" zeptal se ho taťka. "Jistě!" řekl Chris. "Ty pojď taky, Terry!" řekla mamka. "Cože?" otočil se Chris a nevěřícně koukal. "Uvidíš, pojď!" řekl táta a tak jsme šli. "Tak, Chrisi. Tady je to překvapení! Terry je tvoje sestra!" řekla mamka. Chris tam stál a střídavě koukal na rodiče a na mě. Pak se vzpamatoval. "Páni! Terry! To je neuvěřitelný!" řekl Chris a objal mě. "Jo, to máš pravdu!" řekla jsem. Pak mi dal Chris sourozeneckou pusu. "Terry?!" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a tam stál…….
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nikca nikca | 7. září 2009 v 15:20 | Reagovat

hustyy honem pokracko

2 janča janča | E-mail | 7. září 2009 v 18:26 | Reagovat

pls rychle pokračko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
information copyright +++ us5-richie-4ever.blog.cz
design and layout copyright +++ Asheen and LAYFORteam